Tento článek nás provede historií Blatničky až po současnost. Text je psán v lehkém nádechu humoru pana RNDr. Miroslava Hudečka, proto vás i pobaví, ale taky se dovíte co jste ještě možná nevěděli. Tak pojďme se podívat dál....
Co přinesl čas
1362
V knize Uherského Hradiště zvané Liber negotiorum civitatis o vybírání mýta na kunovické bráně před vjezdem do města je zapsána první zjištěná písemná zmínka o Blatničce. Za přejezd kunovickou branou do Uherského Hradiště naši předkové platili 4 haléře nebo měřici pšenice z lánu.
Naše obec je zde zapsána jako Platnicz Superior (Blatnice Horní). Snad měla tehdy naše Blatnička kolem 20 obydlí postavených souběžně s místním potokem. V té době tu už žili potomci bývalých německých kolonistů z Horních Rakous, kteří tuto krajinu po roce 1240 kolonizovali takzvaným německým právem (emfyteuzí).
Před jejich příchodem zde bylo totiž maďarské území zvané “ Confinium Hungarise”, které se rozkládalo mezi řekou Morava, Váhem, Olšavou a Veličkou. Ještě před příchodem rakouských kolonistů daroval totiž v roce 1217 uherský král Ondřej II. (svatý Ondřej je patronem našeho farního kostela v Blatnici p. Sv.A.) tento kraj synům Tomášovým ze starobylého rodu Hunt Poznanů).
1371
(26.3.) Ve své závěti mladší bratr římského císaře a českého krále Karla IV.markrabě Moravy Jan Jindřich odkazuje ve své závěti Blatničku svému prostřednímu synu Janu Soběslavovi. Blatnička je zde zapsána jako Villis Blatnicz (ves Blatnice). Jan Soběslav se však tohoto dědictví zřekl a dal se na církevní dráhu. O Soběslavovo dědictví jeho 2 bratři – Jošt a Prokop svedli tzv. “domácí válku”, po které Blatnička v žádném případě nevypadala lépe, než před jejím započetí, neboť jak praví srbské přísloví : Nikdo nevypíchne oči nikomu tak dobře, jako bratr bratrovi.
1422
Léta husitská. Ve školním dějepisu doba hrdinných vojevůdců a slavných bitev. Realitou prostého lidu však byla bída, hlad, bolest a strádání. Válečný a najatý žoldák uherského a později i českého krále Zikmunda a majitel hradů v západních Horních Uhrách velmož Stibor ze Stibořic dostává za úkol od Zikmunda vybudovat u Blatničky opevnění proti husitům. Vzhledem k tomu, že se Zikmundovi – Lišce rezavé a podšité nepodaří dobýt Uherský Ostroh a tím odměnit své najaté žoldnéře, musí hledat k jejich zaplacení jiné řešení. Své finanční závazky k Stiborovi řeší tím, že mu v zástavní listině za jeho služby pronajatých 135 vojáků Fortuny dává do vlastnictví také ves Blatničku. (V této době je už sformován současný katastr Blatničky).
1446
Stibor ze Stibořic Blatničku lehce nabyl, ale také lehce pozbyl. Blatničku si v roce 1446 zapisuje jako své vlastnictví, neboli tzv.zboží mocný šlechtic Zdeněk ze Šternberka, zvaný Zdeněk Konopišťský. S první ženou měl 8 dětí, byl nejvyšší pražský pulkrabí, nejvyšší hejtman Moravy, ale v Blatničce asi nikdy nebyl. Blatnička po husitských válkách byla zpustošena a na její vypálené poustky teprve přicházeli nový osadníci. Zdeněk ze Sternbergu byl katolík i záletník sobecké povahy. V té době byl představitel mocného rodu, který vlastní v tomto kraji také město Veselí nad Moravou s vodním hradem a jiná sídla. Svůj majetek nejen rozmnožuje, ale i ztrácí.
1447
Pán Zdeněk ze Šternberku prodal Blatničku Mikuláši z Vojslavic. Své panství - nejen město Veselí n. M., ale i Blatničku prodává Zdeněk ze Šternberka nižšímu šlechtici z jihovýchodních Čech od Humpolce, panu Mikuláši z Vojslavic. Mikuláš z Vojslavic drží Blatničku od r.1447 do roku 1509. V té době je Blatnička obklopena lesy a postupně probíhá žďáření lesního porostu na získání dřeva na příbytky a tím se také rozšiřují pastviny pro ovce, kozy a skot. Obydlí jsou soustředěna kolem potoka Svarky (nyní Svodnice) a nezanedbatelnou součástí potravy zdejších obyvatel jsou ryby neboť Svarka pod dědinou bohatě meandruje a vytváří prostředí pro hnízdění ptáků, obojživelníků i větších zvířat.
1509
Jan z Kunovic přebírá od Mikuláše Hrdého z Klokočné do své do své správy vesnici Blatničku a ta se na více jak jedno století stává součástí 27 obcí v držení pánů z Kunovic. Za toto bohatství vděčí zakladetel panství Jan z Kunovic svému strýci Janu Filipcovi z Prostějova, který se z bezvýznamného měšťana svou pílí vypracoval až na kancléře uherského krále Matyáše a na biskupa v uherském Varadíně. Než Jan Filipec r. 1509 zemřel stačil svému synovci Janovi získat přízeň krále Vladislava II.a zajistil jeho povýšení do panského stavu. Také mu opatřil vzdělání na universitách v Lipsku (1493) a Boloni (1495). Z tohoto století je znám první obyvatel Blatničky. Jmenoval se Lev a byl účastníkem soudního řízení v Uh. Ostrohu. Místní sedláci jsou většinou protestanti. Je zde sice několik židů a katolíků, ale ti nemají v obci velký vliv. Všechny je spojuje bída a starost o přežití do nové úrody. Svůj život si musí vydobýt každý den tvrdou prací na poli a kolem dobytka.
1546
Po smrti otce Jana získává Blatničku v dědictví jeho prvorozený syn z druhého manželství – Jan Jetřich z Kunovic.
1592
V tomto roce je za panování pánů z Kunovic pořízen první dochovalý písemný urbář (soupis poddanského majetku) v Blatničce, která je zde zapsána jako „Ves Blatnitzka Mala“. Obec má 44 usedlíků. Z toho: 12 půlláníků (každý má asi 9ha půdy), 19 čtvrtláníků (asi 5 ha půdy) a 13 podsedníků ( asi 2 ha půdy).V Blatničce je 1 řezník – Václav Masař, 1 kožešník-Jíra Blaňař a 1 krejčí-Mikuláš Kazinitka. K vesnici patří v dolní části Blatničky 1 velký rybník Zápověď a pod ním 2 malé rybníčky. Nad Blatničkou je háj Jasenová. Na současném místě domu č.102 jsou usazeni Židé, kteří na Uherské cestě u brodu přes potok Svarku vybírají mýto. Mimo 44 usedlíků jsou v Blatničce ještě nádeníci a hofeři.
1593
Po smrti Jana Jetřicha dědí Blatničku jeho vnuk jménem také Jan Jetřich.
1600
Po 3 roky postihlo Blatničku sucho a velké mrazy, což způsobilo neúrodu, drahotu a hlad.
1605
Blatnička byla 11.5. vypálena. Obyvatelé se utekli schovat do Jasenové, kde je však vypátrali vojáci Štěpána Bočkaje ze Sedmihradska, kteří měli podporu Turků. Rodáci byli okradení a část z nich zabita.
1617
Po smrti Jana Jetřicha získává Blatničku jeho syn Jan Bernart. (Vzhledem k tomu, že byl v bitvě. Na Bílé hoře – 8.11.1620 na „nesprávné straně“ o Blatničku přišel).
1620
Po bitvě na Bílé hoře až do roku 1623 se dostává Blatnička do kritické situace. Po 3 roky prochází Blatničkou střídavě císařská vojska Karla Liechsteina a armáda Betlena Gabora. Tyty vpády nenasytných žoldáků obou stran způsobily zpustošení obce a útěk vesničanů. Rodáci Blatničky hledali spásu ve městech, kde trpěli hladem, mrzli na půdách, ve sklepech i na hnojištích. Obec byla vypálena a pustá. Nebyli zde nejen lidé, ale ani kočky a psi. Jen ze záznamů této doby se dočteme, že jen lišky, vlci a ostatní zvěř se tak naplodila, že po liduprázdné a vypálené vsi se proháněla.
1625
Dne 25.6.již po dvou uzavřených dohodách kupuje od císaře Ferdinanda II. za 600.000 rýnských zlatých Gundakar Liechsteina Blatničku v rámci celého ostrožsko-kunovického panství
1657
V měsíci dubnu na faru do Blatnice a tím i pro Blatničku nastupuje farář Benedikt Fabricius z cisterciáckého kláštera na Velehradě.
1660
Kněz Martin František Tesař na blatnické faře zapisuje 21.11. do matriky narozených první dítě z Blatničky a křtí jej jménem Jan. Otcem dítěte je Ondřej Bártků a matka je Anna. Kmotry Jana jsou Jiří Kočík a Kateřina Cíchová – všichni z Malé Blatničky.
1663
Po 40 letech je 4.9. Blatnička znovu vypálena. Tentokrát pro změnu zase velkého vezíra Achmeta Kiuprila pod vedením solnohradského vévody Michala Apafa.
1665
Blatnička je 25.3.poprvé latinsky zapsána jako panio Blattnicio. Tento den byla z Blatničky pokřtěna Mariana – dcera Štěpána Cíchy a jeho manželky Mariany. Kmotry byli Tomáš Hrašt a jeho manželka Anna – všichni z Blatničky.
1671
Tento rok je Blatnička německy zapsána jako Klein Blatnitz a má 44 usedlíků (stejně jako v roce 1592). Z těchto 44 hospodářů je jen 1 starý půlláník z dvanácti v r.1592. Po vypálení Blatničky v r.1605,1620 a 1663, kdy byla větší část obyvatel Blatničky vyvražděna , jsou opuštěné domy nabídnuty k osídlení sedlákům z okolních vesnic a nedalekých Uher. Do Blatničky k tomuto datu přišel z Hluku Jiří Cícha a stal se na č.18 půlláníkem. Nadále však existují v Blatničce poustky (pusté domy). Vzhledem k tomu, že v Blatničce bylo do 30ti leté války jen do 20% obyvatel římsko-katolického vyznání a nyní musí být tohoto vyznání 100% obyvatel má toto za následek sběhnutí rodáků do nedalekých Horních Uher (Slovenska), kde je větší náboženská tolerance.
1686
Tento rok je Blatnička znovu vypálena (minimálně již po čtvrté). Znovu je osídlena navrátivši se starými usedlíky i novými sedláky z okolí.
1703
Do Blatničky vpadli kurucové (povstalci ze Sedmihradska. S přestávkami toto plenění Blatničky trvalo až do r.1709.)
1706
Kuruci 9.3.Blatničku vyplenili, vypálili a dobytek odtáhli. (Už po páté).
1712
Blatnička je postižena velkým suchem, což způsobilo pád dobytka, hlad a velkou drahotu.
1713
Až do r.1715 řádil v Blatničce mor, který měl za následek velké snížení obyvatelstva, které vedlo skoro až k vymření obce.
1721
V rámci rekatolizace (všichni občané museli vyznávat řím.-katol.církev), byla v Blatničce mezi domem č.16 a 88 postavena zvonice. Do zvonice byl vytažen zvon, který v současné době slouží v kostelní věži jako umíráček).
1748
Naše obec je v úředních záznamech poznačena jako Blatnic mala.(Později bylo nařízeno, aby se psala jako malla, jelikož v latině male znamená zle, kletba, špatně,či potměšile. Také u Blatnice Dolní, která se v latině psala Inferior znamená v latině podoba inferus – podsvětí, nebo též peklo. Významově však bylo u Horní a Dolní Blatnice nejlépe jasné o kterou obec se jedná. Kdysi jsem vedle sebe viděl v historických pramenech napsáno naše 2 Blatnice vedle sebe, z nichž jedna byla psána jako Velká a jedna byla Stará – pak se v tom vyznejte která je která.)
1763
V Blatničce je 6 domů. Bydlí zde 69 rodin v domech a 19 rodin bydlí v nájmu. Celkem je v obci 311 poddaných , kteří obhospodařují asi 300 ha orné půdy a 6 ha vinic v Novosádech. Pod Novosády je postaveno 22 vinařských bůd, ze kterých se do dnešních dnů dochovala jediná. Kolem vesnice je velké množství luk, ze kterých se sklízí 248 fůr sena.Louky Miliova jsou přidělena sedlákům z Louky a Lipova. Na velké části Horních lúk (nyní Závaliska) a Louky-Padělky (nyní Blatnické louky) sklízí seno obyvatelé Velké Blatnice.
1775
Ve dnech 13.8.-7.9. byl vydán císařovnou Marií Terezií pro Čechy a Moravu robotní patent, který rozdělil poddané na robotu do 11 tříd:
1.třída-podruzi (nádeníci): vykonávali v roce 13 dnů pěší roboty
2.třída-domkaři :vykonávali v roce 26 dnů pěší roboty
3.-7.třída-chalupníci: měli robotu 1-3 dny v týdnu.
Těmto 7 třídám se přikazovala (povolovala) práce na panském (nad rámec roboty) za pevně stanovenou mzdu.
V 8.-11.třídě byla přikázána robota vykonávat potažní práci na 3 dny v týdnu (tuto práci nemusel sice přímo nekonávat hospodář, ale pokud nenastoupil on musel tuto robotu v týdnu vykonat někdo místo něj-např.jeho čeledín).
8.třída-sedlák s jedním kusem tažného dobytka
9.třída-sedlák s 2 kusy potažního dobytka
10.třída-sedlák s 3 kusy potažního dobytka
11.třída-sedlák s 4 kusy potažního dobytka byl navíc povinen i nevelkou pěší robotou.
1781
a) vydáním tolerančního patentu 13.10.císařem Josefem II.byla i v Blatničce legalizována (tolerována) mimo řím.-kat.vyznání i další 3 náboženství: augsburské (luteráni), reformované helvétské (kalvíni) a řecko-pravoslavné (ortodoxní). Pokud se někdo hlásil k husickému, či bratrskému vyznání a byl k vládě tolerantní, byl zařazen jako luterán a měl být nechán na pokoji.
b) s platností od 1.11.na základě panovnického reskriptu z 23.4.1781 bylo zrušeno osobní poddanství (nevolnictví). Obyvatelům se zaručovala volnost stěhování na jiná panství i do jiných zemí. Byla dána volnost k uzavírání sňatků, volba studia, nebo učení. Dále se osvobozovalo od dvorské služby, která jen u sirotků byla omezena na dobu maximálně 3.let. Robotní a peněžní dávky vrchnosti však zůstaly i nadále nezměněny ve smyslu robotního patentu z r.1775.
1788
Blatnička má nový název – Malá Blatnice, kterým je v pásemném styky označována až do roku 1883. Po tomto datu je nařízen úřední označené naší obce – Blatnička. Ještě v roce 1913 se na obecních listinách objevuje razítko obecního zastupitelstva s názvem Malla Blatnica.
1821
V obci vypukly neštovice. Na tuto nemoc zemřelo od konce března do začátku července 20 dětí. Nejstarší Viktorii Ševčíkové č.2 bylo 8 let a nejmladší Josef Kubica 4 měl teprve 3 měsíce.
1827
Z nařízení císaře Františka II. bylo také v Blatničce provedeno první geometrické a písemné zakreslení území obce – tzv.stabilní katastr. Půda v Blatničce byla rozdělena do 13 tratí s 2248 parcelami. Z toho bylo 194 parcel stavebních. Toto očíslování pozemků vydrželo až do r.2007.
1831
Do obce byla při švercování (pašování) zavlečen a z Uher cholera. V listopadu běhen 14 dnů na zemřelo 7 osob. Nejmladší Marie Cíchová č.77 ve věku 32 let a nejstarší Jan Soviš 5 ve věku 75 let.
1835
Pro Moravu a Slezko a tím i pro Blatničku byl 12.9. vydán císařem Ferdinandem I. nový stavební zákon, který nařizoval nahrazení snadno zápalného stavebního materiálu na stavby obydlí a chlévy materiálem nehořlavým. Na vesnici se směly ze dřeva stavět jen stodoly a kůlny v předepsaných vzdálenostech od obydlí kvůli větší bezpečnosti.
Místo dřevěných obvodových zdí bylo mimo kamene možno použít pěchované hlíny, nebo vepřovic (v Blatničce se tyto kotovice vyráběly na obecním pozemku Stanovisko – asi v místech současného domu č.166 a tenisového kurtu). Na střechu se měly dávat alespoň došky namáčené v blátě, nebo šifr.V tomto novém stavebním řádu bylo stanoveno, že na vesnici se smějí stavět domy jen jednopodlažní a byla zde stanovena i první „oborová norma“ pro otvory ve stavbě:
Dveře do domu musí mít výšku 6 střevíců (1,90 m) a šířku 3 střevíce (0,95 m).
Okno – 3 střevíce výška (0,95 m) a 2 střevíce šířka (0,63 m) – okno rozděleno
na šířku na 2 stejné poloviny a na výšku na 3 stejné části.
Vrata do dvorů – 10 střevíců šířka (3,16 m) a 12 střevíců výšky (3,72 m).
Dveře do chlévů – 7 střevíců výška (2,21 m) a 4 střevíce šířka (1,26 m).
1836
Blatnička byla postižena morem. Tento rok zemřelo v obci 67 lidí. Nejhorší to bylo 6. září. V tento den zemřelo 8 lidí.
1838
Na Moravu se dostal nový tanec. Z polského krakovačku vznikla polka.
1846
V platnost vstoupil patent vydaný 24.9.1835, kterým se snižovala doba vojenské služby ze 14 na 8 let.
1847
Vzhledem k tomu, že sousední obce Louka a Lipov neměly dostatek luk a proto nechovaly pro vojsko koně, byly jim v Blatničce přiděleny louky Miliovy. Rodáci se s tímto zásahem do starých práv nechtěli smířit a proto někdy zahnal obecní pastýř hovězí dobytek na louky Miliova, což se zase nelíbilo obyvatelům z Louky a Lipova. Obyvatelé Blatničky použili tento rok proti sedlákům z Louky a Lipova, kteří zajali jejich dobytek na loukách Miliovy také střelní zbraně. Za toto byli největší viníci uvrženi na rok do vězení.
1848
a)Blatnička se radovala. Říšský sněm schválil 7.9. zákon o zrušení poddanských a feudálních povinností - roboty a císař Ferdinand V. jej podepsal.
b) v Blatničce byla na č.45 založena Obecní škola. Prvním učitelem ve zdejší Obecní škole byl Josef Kříž. Byl to vysloužilý voják, který učil děti ve stáří od 6ti do 12ti let jen číst a psát. To jen v zimním období a ne všechny děti. Počítat prý pan učitel neuměl. Z Blatničky odešel Kříž na Suchov a potom do Vnorov, kde v r. 1870 zemřel.
1850
podle nové ústavy byla Blatnička zastoupena v samosprávě velkoobce Horní Němčí prvním starostou (pudmistrem) obce Matoušem Šumberou z č.20 naroz.7.9.1802.
1866
a) obecní zastupitelstvo na svém sezení výboru 9.7.schvaluje, že obec Blatnička bude udržovat znovu vystavěnou kapličku u cesty na parcele č.575 směrem na Velkou Blatnici, která zde stojí od nepaměti.
b) Blatnička pocítila následky prohrané bitvy Rakouska s Pruskem u Hradce Králové (Sadové).Dle vyprávění rodáka Josefa Hány č.64 (12.2.1861-6.6.1950), táhlo nejen poražené, ale i vítězné vojsko do Blatničky od Louky a Blatnice. Bylo to v červenci . V tu dobu bylo moc sucho i horko, velký vítr a hodně se prášilo. Vojáci nejen že vyjedli co se dalo, ale také krmili své koně ve chlévech sedláků. Mimo jídla a krmiva pro koně způsobili velký nedostatek vody v obci. Voda ze studní byla všechna vyčerpána, protože v potoce žádná netekla.
c) následkem války vypukla 4.8.v obci podruhé v tomto století cholera. Od tohoto dne do 8.10.na tuto nemoc zemřelo v obci 27 osob. Podle nařízení ostrožské vrchnosti nesměli být lidé zemřelí na choleru pohřbeni na hřbitově, ale mimo něj. Byli postupně ukládáni do jámy-společného hrobu za hřbitovní zeď (v místech za hrobem Marků č.49). Tento hromadný hrob byl objeven při rozšiřování hřbitova o prázdninách v r.1973 (jednou si kluci při čekání na náboženství krátili dlouhou chvíli fotbalem na hřbitově, kde jim jako míč sloužila jedna z těchto lebek a brankami byly místa mezi 2 hroby, což velmi pobouřilo vždy klidného spirituála Ant. Šuránka – byl v obličeji celý červený, měl zvýšený hlas a při tom se třásl).
1869
Škola v Blatničce na č.45 byla úpravou zákonů školních prohlášena za samostatnou. Učitel (Jan Vyskočil z Borčic) dostává ročně částku 300 zlatých.
1874
Na č.98 započala stavba nové školy, která trvala do r.1876. Později (v r.1906) z ní byly zřízeny školní kabinety ( nyní je v těchto místech WC).
1885
Bylo započato s budováním silnice se štětovým podkladem z obce na Blatnici a do Boršic.
1889
Za starostování Františka Šuránka 55 začala rekonstrukce cesty z Malé do Hrubé uličky, která trvala až do r.1892. Ulička byla zpevňována kamenem a hlavně před hospodou vyvýšena (tím se však „utopila“ naproti hospody kovárna na č.111).
1891
V návaznosti na úpravu cesty z Malé do Hrubé uličky byl mezi č.1 a 73 zrušen dřevěný most a nahrazen vyšším kamenným mostem s obloukem. Dřevěný most odkoupil hostinský na č.73-Josef Soviš, který z něj postavil most přes potok mezi č.55 a 21.(Tento dřevěný most zde stál do r.1966, kdy byl nahrazen současnou lávkou).
1892
Dne 13.11.byl zřízen denní stálý posel z pošty Velká Blatnice do Blatničky.Sběr korespondence byl na poštovně (v hospodě) u hostinského Josefa Soviše č.73.
1892
Na pozemcích u místní školy č.98 byla za učitele Františka Zavřela zřízena chmelnice. Do školy chodilo v tento rok 102 žáků, z toho byl František G. z č.74 ze školní docházky pro blbost vyloučen.
1893
V sobotu 27.5.vypukl poslední velký požár domů v Blatničce. Shořelo 10 usedlostí od č.23 po č.18.
1894
a) Tento rok a v roce 1897 bylo z jara sucho a pak přišly silné větry. Tyto větry vyfoukaly ornici i s ozimy. Dle pamětníků navály větry do Malé uličky před č.65 tak velké hromady hlíny, že zde nabylo možné jet s vozem. To byl také důvod, že se začaly vysazovat lesy Velicko, Obecní borky a Pasinky.
b) V tomto roce (i v dalších) se nejdříve v honu Zápověď vyskytly na poli
zejména na oziminách housenky zvané Jílkové. Z Brna na prosbu starosty obce bylo sděleno, že se jedná o housenku nočního motýla Bechyň pentophara (liparidae B.). Tato housenka v Blatničce nejdříve sežrala všechnu trávu na loukách, takže pastvina se podobala černému sametu. (Dle mého názoru se jednalo spíše o nenápadného motýlka s označením Smutník jílkový – Hypogymna morio z čeledi bechyňovití).
1897
Na jaře bylo započato se „stavbou z nouze“. Jedná se o silnici z Blatničky do Louky, která byla dokončena v r.1903. Nejslabším článkem této komunikace je v současné době původní „železný most“ přes Bozatínský potok.
1906
Dne 2.9. byla v Blatničce za velké slávy otevřena nová dvoutřídní škola postavená stavitelem Josefem Šutou z Uh.Ostrohu nákladem 14.400,-korun. V té době se jednalo o nejmodernější školu v širém okolí i s učitelskými byty.
1910
Blatnička má 468 obyvatel (více jak nyní), 118 domů (nyní 188), 75 koní (nyní 4), 278 ks hovězího dobytka (nyní 0), 358 ks vepřů (nyní asi 12), 59 úlů (nyní asi 20) a 4 kozy (nyní 0). Obhospodařuje 478 ha orné půdy, 240 ha luk a 5 ha vinic.Na katastru obce se nachází jen 1 les – Jasenová o výměře 31 ha, který vlastní kníže Lichtenstein (včechny ostatní byly rodáky vykáceny na palivo, pro které se nyní muselo jezdit na Suchov.
1912
Od 1.1. na místo starosty po Martinu Vrabkovi 72 nastupuje Jan Marek 11, který byl
občany z Blatničky 2.11.1918 vyhnán do Hluku k příbuzným manželky a pak se odstěhoval do Derfle (jediným lékařem-stomatologem z Blatničky byl jeho syn František Marek).
1916
Poslední úřední zápis o židovi v Blatničce je ze 7.11., kdy obec platí našemu rodákovi Adolfu Grúnfeldovi v Uh.Ostrohu 3 koruny za 10 kg soli pro obecní býky.
1919
první volby
1921
V Blatničce byla 21.2.založena tělovýchovná jednota – Sokol, která měla 22 členů.Starostou Sokola se stal obecní starosta Pavel Hnátek 56.
1931
Do provozu byl uveden obecní vodovod z rezervoáru na Pasinkoch, který je napájen z k.ú.Boršice – Buchtiny.
1935
Dne 27.10.byl položen základní kámen místního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
1937
Od 10.10. vykonává místo lékaře pro obec Blatnici a tím i pro Blatničku nový lékař MUDr. Ivan Šapovalov – ruský emigrant, který zde vykonává i funkci zubního lékaře.
(V květnu 1945 byl Šapovalov vojáky RA odvezen do SSSR).
1938
V družstevním hostinci č.1 byla 6.2.založena Jednota Československého Orla v Blatničce. Starostou Orla se stal Jaroslav Minařík 48.
1939
a) Do Blatničky 16.3.dorazily v 9,00 hod. jednotky Wermachtu které byly součástí XVII.armádního sboru.
b) koncem března byla v Blatničce v duchu hesla „Do každé rodiny elektrické hodiny“ dokončena elektrifikace a začalo se svítit 15 W žárovkou.
1941
a) Páter spirituál Ant. Šuránek uspořádal v obci první slavné vzkříšení s průvodem skoro všech občanů přes vesnici.
b) V obci byly k 29.11.rozpuštěny spolky Sokol a Orel.
1944 Antonín Minařík zřídil ve svém družstevním hostinci na č.1 kinosál.
Za tímto účelem si zakoupil v Praze u fy Almo promítací přístroj, který místní kněz Alois Vyoral tajně posvětil a taktéž před promítáním prvního kusu (filmu) pronesl úvodní slovo. Slavnostním dnem byla neděle 10.června. V sále, který byl obsazen „na prasknutí“ se promítal režimem protěžovaný film „Jan Cimbura“. Většina přítomných viděla poprvé „světelní a zvukové obrázky“. Úspěch byl obrovský. Ještě v 80.létech 20.stol. se na tento den v obci s nadšením vzpomínalo.
1945
V pátek 27.4. byla Blatnička osvobozena v dopoledních hodinách vojáky 1.praporu 794.sovětského střeleckého pluku pod vedením plukovníka Potěmkina. První kde se setkal kolem 10.hod.dopolední s vojsky 40.sovětské armády pod velením generálporučíka I.M.Managarova v potoce Svodnici u splavu nad mostem k Boršicím a přivedl je do Blatničky, byl František Hána 138-st. Ihned po příchodu do Blatničky pokračovali vojáci 1.praporu 794.s.p. bez zastavení přes louky Miliova na Hluk.
1948
V květnu se pod vedením místního ředitele školy Blažeje Maliny naše škola připojila k výzvě měšťanské školy v Drásově: „Každý žák 1.000 chroustů“. Škola v Blatničce nasbírala při plnění této výzvy 54.500 ks chroustů (žáci nosili hlavičky chroustů v krabičce od sirek po 100 kusech a za každých 100 ks odevzdaných hlaviček chroustů dostal školák 10 haléřů). Mimo tyto chrousty nasbíraly děti i 5.850 ks nosatců. Dva dny celá škola usilovně, leč marně, hledala „amerického brouka“ (mandelinku bramborovou), ale zato zničila 500 hnízd krtonožky.
1949
Nové 2 zvony ve věži kostela – Sv.Václav + Cyril a Metoděj byly 12.6. vysvěceny.
1950
Při příležitosti procesu se 13 velezrádci republiky byl ředitelem školy Blažejem Malinou uspořádán sběr léčivých rostlin.
1951
Dne 1.2. bylo v Blatničce založeno JZD II.typu a ustanoveno 7 členné vedení družstva v čele s předsedou Antoníne Kuřinou 79.
1953
V dubnu z JZD vystoupilo 65 členů a družstvu zůstalo 97 občanů Blatničky.
1954
Ve volbách do MNV byl v květnu zvolen předsedou Vladimír Varmuža č.102 a tajemníkem MNV se stal Josef Kubica 17.
1960
a) Blatnička má nový zdroj vody pro obecní vodovod. Pro dlouhodobé neshody s obcí Boršice o pramen vody v Buchtinách byla provedena nová výstavba rezervoáru vody v Kopcoch a přivedena voda z nového zdroje – z Louky u potoka Veličky.
b) 1.září nastoupil do místní školy velmi šikovný ředitel – Jan Tomčala-rodák ze
sousedního Suchova. V obci působil do 31.12.1964 pro neshody s vedením obce odeš na místo ředitele do vedlejší Louky.
1964
V místním JZD začal v rámci ČSSR unikátní (jak se však později ukázalo mylný) republikový experiment pěstování monokultury kukuřice. Tento program probíhal až do roku 1976.
1965
Na ornou půdu byl v JZD vyset hybrid kukuřice DC-3 (Dakota) od firmy Northrup king Co.z USA. Došlo k nadúrodě. Kukuřičné klasy se nejdříve pro malou kapacitu sušárny sypaly na odstavné plochy v JZD. Když nebylo už možno klasy kukuřice sypat v JZD byla úroda navezena na celé hřiště. Po zavezení hřiště se sypala kukuřice na obecní cestu při vjezdu Blatničky. Nakonec se kukuřicí zavezla i celá Hrubá ulička, kde se v zimě (již pod sněhem na místě i zpracovávala). Připomínalo to konec pohádky „Hrnečku vař“, jen s tím rozdílem, že tam se sedláci jedoucí z pole museli kaší prokousat, zatímco tady se do domů a v neděli do kostela museli lidi dostal klikatým chodníčkem mezi hromadami kukuřice (viz foto na titulní straně knihy „Naši předková v čase a fotografii).Co přinesl čas aneb pojďme se podívat na dějiny Blatničky
1966
V dubnu byla státním veterinárním ústavem zjištěna v Blatničce v JZD u býků velmi nebezpečná nakažlivá nemoc – slintavka a kulhavka. Z tohoto důvodu bylo JZD neprodyšně izolováno a obec Blatnička uzavřena. Vesnice byla obklíčena vojsky ČSLA a nikdo nemohl z obce volně ven. Autobusové spoje byly zrušeny a díky tomu, že nemohly jet občané do zaměstnání, byla před termínem dostavěna mateřská školka. (Je zajímavé, že v místním JZD se stále něco dělo a jeho činnosti měly vliv na celou obec).
1969 Dne 26.9.v 6,00 hod. vypukl v místním JZD na sušárně kukuřice požár, který způsobil škodu za 40.000,-Kč
1970
v létě postavilo JZD nový most přes potok u pálenice (nyní u KD) naproti č.158.
1973
byla provedena rekonstrukce, výstavba nových zdí a rozšířená hřbitova.
1974
a) začala a do r.1977 se prováděla regulace potoka
b) začala se provádět kanalizace v obci
1975
a) začala výstavba nových vozovek po levé i pravé straně potoka Svodnice
1976
a) Dnem 1.1.bylo sloučeno JZD Blatnička a Blatnice pod název JZD Budoucnost se sídlem v Blatnici o výměře 1960 ha. V roce 1989 mělo toto družstvo 250 mil.Kč výkonů a 460 stálých členů (+ 400 nepravidelně pracujících – důchodců...Nyní má tento podnik 3200 ha a 130 členů).
b) U rybníka byla zahájena MNV výstavba čističky vod od fy Hutní stavby Košice, typu Biovit s násadou mikroorganismů.
c) 11.9.byl slavnostně otevřen KD
1978
Po 6 letech příprav byla zahájena výstavba závlahové nádrže a výkopy pro závlahové potrubí. Místo původně naplánovaného místa na východ od obce - nad splavem směrem k Boršicím, byla postavena na Rybníčkoch a Podhrází, na místě kde byl dříve rybník Zápověď (vzpomínaný v r.1592 v rámci robot).Po tomto starém rybníku se zde našlo mnoho 15ti cm škeblí. Současná nádrž má výměru 18,2 ha a zachytí 510.000 m3 vody.
1980
Ke dni 1.1. dochází ke sloučení MNV Blatnička do spádové obce Blatnice.
1986
Na místní farmě byl 1.1. zahájen provoz výroby hlívy ústřičné, později límcovky vrástitoprstenité, houževnatce jedlého a penízovky sametonohé. Na plán 100 tun/rok zde byla roční výroba 30-40 tun.
1987
a) V listopadu bylo přivezeno z Ocze (30 km pod Budapeští) prvních z 1200 chovných párů holubů z Maďarska. V r.1991 dosáhl počet chovaných holubů v Blatničce 5.000 ks. Největší chov holubů v historii republiky byl v r.1995 zrušen i s první jatkou v ČSSR na porážku brojlerových holubů s vývozem do Evropské unie. Taktéž byl při této příležitosti zrušen vylechtěný nový hybrid masného holuba s autosexinkem, který dostal název Maloblatnický masný holub.
b) Dokončena výstavba závlah na ploše 375 ha a započato se závlahou pozemků. Hodnota tohoto díla a závlahového příslušenství dosáhla výše 10,4 mil.Kč.
1988
Z výsledků studie, která musela být skartována vyplývá, že největší procentické zastoupení jednotlivých krevních skupin obyvatel v Blatničce má krevní skupina A1+ a to 37,29%na druhém místě je skupina B+
1989
a) Na KD se denně vaří v průměru 551 obědů a v místním JZD je zaměstnáno celkem 919 členů-z toho 601 trvale činných.
b) Dne 27.11. ve 12,00 hod.byla u brány JZD zahájena zpěvem československé hymny generální stávka. Průvod prošel vesnicí ke sklepu a pak se vrátil k MNV. K stávkujícím zde promluvil tajemník MNV ing. Antonín Žufánek 151. Ve 14,00 byla stávka ukončena.
1990
K 1.4.dochází k rozdělení sloučených MNV. Od tohoto dne je MNV Blatnička samostatný a tajemníkem se stává ing. Antonín Žufánek 151.
1992
V Blatničce je 23.7.založena 28 oprávněnými osobami Vinařská společnost, spol.s r.o. Blatnička 183. Tato organizace hospodaří na 120 ha orné půdy a k tomu obhospodařuje asi 20 ha vinic.
1994
Po založení Vinařské společnosti byla následně k 15.6. založena nová zemědělská organizace JASENOVÁ,spol.s r.o. Blatnička č.76. Nový podnik má 66 zaměstnanců, hospodaří na 500 ha půdy a věnuje se rostlinné, živočišné i přidružené výrobě.
1997
V Blatničce bylo 12.11. zahájeno topení zemním plynem. První se vytápí dům č.144.
1998
Generální oprava kostela započatá koncem května byla 5.9.ukončena nákladem 800.000,-Kč.
1999
a) Obecní úřad přebírá 5.7.od spol.JASENOVÁ do své správy kulturní dům.
b) V Praze byl obci 12.7.udělen za přítomnosti zástupců obce její znak a prapor. Listinu o předání symbolů obce z rukou předsedy Sněmovny parlamentu ing. Václava Klause převzala starostka obce Jarmila Hrušková.
c) V září začala generální oprava budovy obecního úřadu postaveného v r. 1957.
Náklady na její opravu si vyžádají náklady 1,700.000,-Kč.
2000
V Blatničce se 20.8. první (a zatím i poslední) mariánská pouť.
2001
Po 30 letech byla 3.6. posvěcena na Kopečkoch socha sv. Antonína, kterou nechal zhotovit Antonín Minařík 1 (nar.1921)
2002
a) Na Dolním konci na č.135 otevřela 3.6.ing. Jana Vašíčková svou novou prodejnu „Potřeby pro domov a zahradu“.
b) Od č.111 po KD byl na starou betonovou silnici položen nový asfaltový koberec
c) Velkým svátkem pro obec byl den 7.září. Tento den převzala na KD starostka Zlatou stuhu za 1.místo v 8.ročníku soutěže :Vesnice roku 2002“.
2003
a) Po 136 letech proběhly v obci poslední odvody branců na vojnu
b) V srpnu a září byla provedena generální oprava KD
c) Pod vedením Jar.Švrčka 82 byla založena nová hudební country skupina s názvem :WESTERN“.
2004
a) V tichosti proběhl 8.březen. Tento den byla do Boršic odvezena prodaná hasící stříkačka PS-8, a tím obec po 75 letech nevlastní hasící techniku.
b) Ve Falkensteinu byla za velké slávy pokřtěna dvoujazyčná kuchařka, kterou napsaly ženy z Blatničky a Falkensteinu.
c) Ve dnech 24.5.-25.5. byl na silnici mezi domy č.1 a č.158 nákladem 800.000,- Kč položen nový asfaltový koberec
d) Po 38 letech trvání byla v obci k 31.8. uzavřena mateřská škola.
2005
Dne 4.5. byla zbořena stará autobusová čekárna zhotovená v r. 1953 a na jejím místě postavena do konce roku čekárna ČSAD nová.
2006
Velkým dnem byl pro obec 20.srpen, kdy bylo slavnostně otevřeno Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel (SŠLTŘ), vybudované na místě staré školy v r. 2005 nákladem 11,000.000,-Kč.
2007
a) Velká změna nastala při vjezdu do obce od Blatnice p. Sv.A. Celý prostor od bývalého JZD ke kapličce byl v březnu vykácen i s posledními 2 třešněmi z 20.let 20.stol., které zde naši dědové vysázely kolem tzv. Ohrady, kde byl výběh pro kobyly s hříbaty.
b) U kapličky byla 18.6.umístněna dřevěná 3,5 m vysoká socha “Poutníka” od Ivana Šmída za 30.000,- Kč. Pod sochou bylo na podzim vysázeno 60 ks dřínů, 60 ks brslenu, 120 ks kaliny, 60 ks ptačího zobu, 4 ks lípy, 4 ks jeřábu (12 ks jeřábu - oskeruše zde bylo vysazeno již v r. 2002), 1 ks javoru (1ks javoru u rohu JZD byl vysazen v r. 1991) a 1 ks dubu.
c) V dědině chodilo 3.2.po koledě 9 blažejáků. Blatnička je možná jedna z posledních, ne-li už poslední obcí v České republice, kde se tento starý zvyk zachoval.
d) Před č.p. 108 postavil 28.4. Václav Hučík zvoničku. Do zvoničky byl osazen 11 kg zvon ze zvonařské dílny Marie Tomášková-Dytrichová z Brodku u Přerova. Tento zvon byl naší obci zvonařskou dílnou darován. Autorkou zvonu je Leticie Vránová.
e) Obecní den se konal 28.4.a byl zde poprvé představen místní Dětský folklorní soubor Jasenka, který založila a vede Markéta Mošťková 114. Na balkoně byla ochutnávka pečiva místních kuchařek a v sále probíhal košt vína.
f) Na Letnice 28.5.chodily po vsi královničky. Bylo jich celkem 9 a královnou byla Adéla Marková 26.
g) Krajská komise soutěže “Vesnice roku” chodila po obci 19.6. Zatímco v r.2002 jsme získali 1.místo, tak letos jsme obdrželi “jen” diplom za rozvíjení lidových tradic a k tomu 50.000,- Kč, které byly použity na výměnu 14 ks starého nevyhovujícího osvětlení za nové úsporné.
h) Zatím co krajská komise chodila po obci bez zájmu veřejnosti, tak za týden to bylo jiné, neboť 26.6. kluci Němečkovi 32 otvírali pronajatou hospodu č.p. 73 “Na rožku”.
ch) Za velké slávy se otvíral 11.9.1976 místní kulturní dům, kde se denně vařilo a vydávalo 400 – 600 obědů. Dne 31.3.skončil na KD výdej obědů a obědy začal do Blatničky dovážet jídlonosiči Robert Mikulík z Blatnice.
i) Parcelní čísla pozemků z roku 1827 skončily 6.2.2007, kdy byla v Blatničce ukončena nová pozemková úprava na 849 ha. Z původních 2.894 parcel ve 13 ti bonitních pásmech vzniklo nových 1.374 porcel.
j) V neděli 23.9.uspořádala obec v areálu zahrady Střediska školy lidové tvořivosti a řemesel na č.p. 98 bohatý kulturní program pod názvem “Slavnosti vína a ukázka tradičních řemesel. V tento den daroval patrona vinařů řezbář Ivan “Dědek” Šmíd obci dřevěnou sochu svatého Urbana, která stojí u plotu č.p.110 dodnes.
2008
a) V červnu byl na betonovou silnici z roku 1975 položen asfaltový koberec od č.p. 183 až po silnici E-54 u kapličky.
b) V neděli 17.8.zde celebroval mši svatou a pak posvětil varhany Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a rodák ze Strážnice.
c) To, že nás má Pán Bůh všelijakých dokládají následující 2 příhody. V noci 17.8.někdo hodil do potoka a tím rozbil porcelánovou sochu vodníka Longa před č.p. 108. Asi za měsíc 15.9.uřezal neznámý vandal hlavu u sochy Poutníka před kapličkou a hodil ji do potoka na konci Rejmanové špice.
d) Na Širokých u Sedlářového kříže bylo v říjnu vysázeno arboretum na ploše 0,76 ha.
e) Počet obyvatel Blatničky k 1.1.2008 je 439. Narodily se zde v tomto roce 4 děti, byly zde 5 sňatků a zemřelo 5 občanů.
2009
a) Významná změna nastala u hostince č.p. 73 zvaného “Na rožku”, kterému se dříve říkalo “U Maňáků”. Od 1.1.2009 je pronajímatelem této hospody Dušan Soviš z Blatnice 23 (jeho pradědeček František Soviš Blatnice 23 nar. 6.12.1891 měl pronajatou honitbu v Blatničce v letech 1929-1934).
b) Povodeň se přehnala přes obec 1.7.2009. Nadělala škodu především v Chaloupkách, u č.p.170 a kolem č.p. 166. Před touto povodní byla v Blatničce povodeň 6.6.1965, která odnesla most mezi č.p. 55 a 21, který již nebyl postaven a byl nahrazen současnou lávkou. Před touto povodní byla velká voda v obci 7.6.1961. V Chaloupkách měla paní Anežky Valešové 42 na kredenci budík, který byl tehdy 7.6.1961 zcela pod vodou. Na odstranění následků povodně z 1.7.2009 dostala naše obec částku 288.300,-Kč od INFOCENTRA Karlovy Vary. Proč zrovna tolik a naší obci až z Karlových Var, nad tím zůstává rozum stát-bohužel jen rozum.
c) Stará lávka se schody mezi č.p. 108 a 174 byla stržena a v listopadu 2009 postavena nová bezbariérová pro maminky s kočárky nebo cyklisty. Také lávka mezi č.p. 55 a 21 byla opravena zpevněním nosných zdí.
d) Pod kapličkou mezi státní silnicí E-54 a potokem Svodnicí, kde se dříve říkalo “Na výhoně” byly vysázeny stromy na výměře 4,23 ha nákladem 3,85 miliony korun. Výsadba stromů biokoridoru pokračovala nákladem 469.000,- Kč dále na jihozápad do míst zvané Losky u Závlahové nádrže.
e) Vodojem na Pasinkoch postavený obcí v roce 1930 zvaný Rezervoár byl prodán na vinotéku Michalu Janásovi 115. Toto významné pokrokové dílo našich předků s vodovodem po dědině nákladem 750.000,- Kč předběhlo v té době dokonce velká města jako je Uh. Hradiště nebo Hodonín a některé okolní obce dokonce nemají veřejný vodovod dodnes.
f) Smutná zpráva dorazila v dubnu do vsi z Himaláje. Náš občan a horolezec Martin Minařík 86, nar.roku 1967, který zdolal m.j. 8 osmitisícovek je od 20.4.2009 nezvěstný. Při sestupu z hory Annapurna (8.016 m) s francouzkou lezkyní Elizabeth Revol (nar.r.1971) se ztratil. Jeho poslední slova z výšky 7.100m byla: ” Pomalu se posunujeme dolů, sílu prošlapávat stopu má jen Eli. Strmé srázy odjišťujeme, tak jsme slezli celý Rock Noir. Jde to velmi pomalu”.
2010
a) Po čtyřech letech se konaly 15,10.-16.10.2010 komunální volby. Do obecního zastupitelstva byli zvoleni:
Hrušková Jarmila 44, starostka
Vašíčková Jana 3, ing., místostarostka
Symerský Petr 116, předseda finančního výboru
Pospíšková Helena 77, členka finančního výboru
Okénka Jiří 185, člen finančního výboru
Minařík Antonín 98, ing., předseda kontrolního výboru
Minařík Cyril 64, člen kontrolního výboru
b) Také tento rok došlo k změně pronajímatele hospody 73 zvané “Na rožku”. Pronajímatelkou hospody se od 1.1.2010 stala Dana Šimčíková 141.
c) Po 160 letech skončilo v ČR a tím i v Blatničce posílání telegramů pro jeho vysokou cenu. Telegram vynalezl Samuel F.B. Morse a první telegram byl poslán v USA v r. 1837. U nás začalo posílání telegramů v roce 1850. Za telegram se platilo od slova. Adresa se neplatila a proto bývala podrobná. Místo tečky na konci věty se psalo stop a nepsaly se háčky ani čáry nad slovy. Když nám zemřel děda na č.p. 13, tak jsme rodině posílali telegram ve znění: “ deda frantisek miculka zemrel stop pohreb v sobotu odpoledne stop.” Takový telegram stál asi 15 korun, ale postupně se cena telegramu zvyšovala. V posledních letech se nejdříve za podání telegramu na poště zaplatilo 75,- Kč a k tomu se ještě platilo za každé slovo 5 Kč, takže se za poslání telegramu nakonec platilo kolem 250,- Kč.
d) V březnu zemřel náš obvodní lékař MUDr. Josef Gregůrek, který nastoupil po MUDr. Františku Sečkářovi 155. Dr. F. Sečkář ordinoval v Blatnici od roku 1950. Během 1.sv.války a pak po ní dojížděl do Blatničky MUDr. Fiala z Hluku (měl 22 dětí). Od 10.10.1937 až do roku 1946 vykonával lékařskou praxi (byl také zubařem) v Blatnici ruský emigrant z města Jamy u Moskvy MUDr. Ivan Šapovalov. Od r. 1946 jezdila část pacientů k MUDr. Františkovi Roháčkovi do Uh. Ostrohu a část obyvatel Blatničky jezdilo k lékařům do Veselí n. Mor.
e) Ještě jsou mezi námi pamětníci (stále jich však ubývá), kteří nejdříve olizovali (bukét klihu po tropickém ovoci byl nevýrazný) a pak lepili na pohlednici známku v ceně 30 hal.a na dopis byla známka za 60 hal. V roce 1997se cena známky na dopis zvýšila na 4,60 Kč a v r. 2003 na 7,50 Kč. To vše se změnilo tento rok 28.4., kdy byla u nás poprvé vydána známka bez udání hodnoty. Jednalo se o známku s označením A – tzv. Fifinku, která platí pro území ČR na dopis o hmotnosti do 50g v ceně 13 Kč. Za necelý měsíc – 26.5.2010 vyšla známka od Alfonse Muchy – Gismonda s označením E v ceně 20 Kč pro Evropu za psaní do 20g. Tentýž den 26.5.2010 byla vydána známka od A.Muchy – Zvěrokruh s označením Z (zámoří) na dopisy o hmotnosti do 20 g v hodnotě 21,- Kč mimo Evropu. K tomu se mění ceny za balíky, podání pošt.poukázky, doporučeného dopisu atd., takže k jasnému pochopení ceníku pošty a jeho služeb musíte mít nutně vystudovanou Fakultu za Moravou ve Veselí n. Mor. třeba i dálkově.
2011
a) Za rybníkem Kačákem byla vybudována v době od 11.11.2010 – 31.5.2011 vodní nádrž Lůčky o výměře 1,8 ha. Jedná se vlastně o 3 malé rybníčky za sebou postavené nákladem 7,611.272,- Kč. Většinu dotací (76%) na toto dílo poskytla EU naší občance Mgr. Marcele Minaříkové 102 a firmě AQUEKO, spol.sr.o.
b) Jako v letech 1921 – 1950 byly v Blatničce tento rok otevřeny 2 hospody. Na č.p. 18 čepuje Kamil Marek 134 a Ilona Sečkářová 67, zatímco na č.p. 73 má hostinec nadále v pronájmu Dana Šimčíková 141.
c) Na to, že má Blatnička jen 450 obyvatel jsou v obci 4 vinárny. Nejstarší vinárnou je sklep Vinařské společnosti na č.p. 183, která má kapacitu 80 hostů. Vinárna-penzion Antonína Mičulky 22 u kostela na č.p. 188 poskytuje služby 50 návštěvníkům. Největší vinárnou ve vesnici je Vinařství Minaříků č.p. 41, kde je také Penzion na č,p, 186. Poslední vinotéka je u hlavní silnice vinařský podnik Stanislava Hrušky č.p. 143.
d) Tak trochu bez zájmu veřejnosti byla 11.7.2011 slavnostně otevřena nová asfaltová cesta v Novosádech od č.p.165 až po louku Závaliska. Na této moc pěkné, jakoby zastrčené, ale velmi významné komunikaci bylo při jejího slavnostního uvedení do provozu za krásného počasí více cizích lidí než domorodců. Vybudovala ji firma Strabac za 2,5 měsíce a náklady spolu s cestou Za školou od č.p.98 po č,p, 150 byly vyčísleny na 5,5 mil. Kč. Ještě jedna zajímavost ze dne 11.7.2011 při předání stavby do užívání zde bylo více žen než mužů a ze 4 významných osob přestříhávající pásku zde byl jen jeden muž.
e) Poprvé se v naší obci konala 27.2.2011 akce zvaná “Noc kostelů”. Na prohlídku kostela od 12,00 hod.do 24,00 hod.s výstavou fotografií na panelech před kostelem přišlo asi 300 lidí. Kdo měl zájem a dobré nohy mohl se podívat do věže kostela na 3 zvony. Ten od Boršic je zasvěcen věrozvěstům Konstantinovi a Metodějovi. Prostřední největší zvon je zasvěcen sv. Václavu a ten nejmenší a nejblíže k hřbitovu zvaný Umíráček nás doprovodí při naší poslední cestě na místní Golgotu. Je sice nejmenší, je zasvěcen sv. Antonínovi, ale je z nich nejstarší, neboť je na něm datum 1721, kdy ještě zvonil už ve zbourané zvonici u č.p. 16 a 75.
f) O tom, že to nemají zastupitelé naší obce někdy ze svými voliči jednoduché dokládá také jeden dopis, který je celý doslova uveden níže. Podobné dopisy náš nejmenovaný občan rozesílá na různá ministerstva, krajské úřady a různé instituce. V nich podrobně píše o tom jaká se zde na obecním úřadě dějí bezpráví a žádá o zpětné prošetření faktur, usnesení, finančních výdajů ap. Na internetu jej můžete pravidelně vidět promlouvat v jeho pořadu “Protektorát Blatnička”. Pro mou osobu např. několikrát písemně žádá o udělení nóty bez uvedení důvodu. Doslovný text jednoho z jeho mnoha dopisů:
Vážená paní starostko a vážené zastupitelstvo obce Blatničky. 17.8.2011
(Podotýkám že pokud budete žádat ministerstvo spravedlnosti, financí, zahraničí, obrany, zdravotnictví, nebo EURO PARLAMENT, zda svolí abych mohl mé podněty k chodu obce Blatničky veřejně přednést na nejbližším veřejném zasedání zastupitelstva obce Blatničky, tak chci, aby jste toto vyjádření tohoto kterého miniterstva doložili písemně, aby zastupitel Cyril Minařík měl alespoň trochu představu o své funkci, co je vlastně jeho právem a povinností a co se po něm ze zákona žádá.)
Vzhledem k tomu že mám podněty, které povedou k úsporám v rozpočtu naší obce a dále mám i podněty že zastupitelstvo porušuje zákony, kterými se má řídit, chci vystoupit v samostatném bodě schůze nejbližšího veřejného zastupitelstva obce Blatničky a to ještě před bodem žádosti občanů. V tomto případě chci vystoupit nikoliv jako Václav Hučík kurva, kterou země děláte a kde celé zastupitelstvo tento nešvar s povděkem toleruje, ale jako politická strana Václav Hučík, nezávislý kandidát do zastupitelstva obce Blatničky. Bod bude zapsán a uveden v zápisu ze ZO tak, jak ukládá zákon (Cyrile), aby byl srozumitelný pro všechny obyčejné spoluobčany.
Za politickou stranu Václav Hučík, nezávislý kandidát do zastupitelstva obce Blatničky.
Václav Hučík (vlasturuční podpis Václav Hučík)
(Pokud mě neumožníte svobodný přednes, nebo mně odkážete do bodu diskuse, což je vaše běžná, ale protizákonná a nemorální reakce, která se již v naší obci stala normou zastupitelů, budu považovat takový postup za opětovné vaše vítězství nade mnou s vašim blahobytným pocitem, jak jste si opět semnou pěkně vytřeli prdel.)
2012
a) Již druhý místní krojový ples se konal na KD 28.1.2012. Na zábavu přišlo asi 250 osob a představilo se zde 8 nových krojových párů mládeže, kteří v úvodu zatančily v úvodu plesu původní polský tanec v třídobém taktu – mazurku. Nové kroje pro tyto mladíky a mladice ušila místní šicí dílna Tradice Slovácka na č.p. 98. Mladým k tanci a starším spíše k poslechu hrála Dechová hudba Blatnička a Cimbálová muzika Falešnica. Během plesu vystoupil ženský a mužský sbor z Ostrožské Nové Vsi. Zábava byla obohacena o představení jízdy králů z Hluku. V tombole bylo 230 cen a některé krojové páry byly tak krásné, že jsem je nepoznal, ač byli z Blatničky.
b) Po více jak 25 letech se konal na výročí osvobození obce 27.4.od 20,00 hod.zase lampionový průvod dětí i dospělých od hospody č.p. 73 na místní hřbitov. Cestou na hřbitov nás doprovázela místní dechová hudba. Zastupitel obce Jiří Okénka 185 položil věnec na hrob rudoarmějců a Cyril Minařík 64 na pomník padlých občanů z 1.sv.války. Zatímco položení věnců k hrobu vojáků Rudé armády bývalo časté, tak uctění památky padlým v 1.sv.válce se naposledy uskutečnilo v roce 1938. Tehdy na Bílou sobotu stála u pomníku před obecním úřadem č.p. 98 čestná stráž hasičů v parádních bílých stejnokrojích, za sirotky zde promluvil Antonín Mičulka 20 (jeho otec Martin padl v Haliči) a za legionáře promluvil Josef Hromek 137.
c) Někdy se daří a někdy je to slabší. Velmi pěkný den zažila obec v neděli 20.5.2012, kdy se po 50 ti letech vydal v Blatničce průvod do polí. Nejdříve se ve 13,30 hod.setkali občané na místním hřbitově u hrobu faráře Josefa Šimčíka 2 na jeho 10.výročí smrti. Nad místem jeho posledního odpočinku zazpíval chrámová sbor kostela sv. Konstantina a Matoděje z farnosti Brno – Židenice. Od kostela se průvod vypravil k požehnání nové boží muky svatého Urbana u Vrchové cesty pod Vinohrádky. V předu procesí šli zástupce Orla Župy Velehradské s prapory za doprovodu Dechové hudby Blatnička. Boží muku sv. Urbana – patrona vinařů postavil zdarma zednický mistr Válek z Blatnice na návrh ing.arch. Jana Krumla. Sošku sv. Urbana do této boží muky vyrobil Petr Vaněk 136 a požehnal farář Zdeněk Stodůlka. Po požehnání nové stavbě zazpíval mužský pěvecký sbor z Blatnice p. S.A. Zlatým hřebem dne bylo divadelní představení u vinařské boudy pod širým nebem 100 m od boží muky. Divadlo s názvem “Pražáci na vinařských stezkách” sehráli ochotníci z Hýsel za doprovodu cimbálové muziky Jury Petrů. Režisérem i scénaristou byl starosta Hýsel Tibor Skalka, který tuto hru také napsal. Divadlo zhlédlo hodně lidí a mj.byl zde také přítomen ing. Stanislav Juránek, bývalý poslanec z Brna, který do Blatničky často jezdí. Po předstvení byl u boudy košt vína. Chvála Tobě spanilý dne.
d) Také letos jsme se přihlásili do soutěže o titul Vesnice roku. Moc jsme chtěli a snažili se, ale bohové nám nebyli příznivě nakloněni. Hodnotící komise, která 12.6.obcí procházela obcí nakonec konstatovala, že jsme získali 3.místo za starodávné jídlo šumajstr a 1.místo s dipomem za vedení obecní kroniky, ale na celková přední místa jsme nedosáhli. Přesto naše snaha byla tento den ohodnocena částkou 30.000,- Kč za vzorné vedení kroniky a 5.000,- Kč za jídlo šumajstr.
e) V červnu byl mezi hlavní křižovatku a Sedlářův kříž zasazen pamětní kámen na paměť provedených pozemkových úprav našeho katastru v letech 2001-2007. Do kamene byla zapuštěná mosazná deska za 9.700,- Kč ohlašující změnu parcelních čísel zapsaných v roku 1827.
f) Oslavy hodů začaly ve čtvrtek 16.8.postavením slavnostní brány u mostu před č.p. 88 a postavením mája na dvoře staré školy.
g) Pěkný zážitek jsme měli 17.8.2012. kdy byla slavnostně otevřena nová asfaltová cesta za kostelem po vinohrady na louku Závaliska. Komunikaci hradil ze 100% Pozemnový úřad Hodonín z “bruselských peněz” v rámci komplexních pozemnových úprav. Před uvedením cesty do provozu a přestřižení slavnostní pásky zde vystoupilo 6 mažoretek z Hluku. Silnici zhotocila firma Strabac v době od 19.3.do 18.5.2012.
h) V pátek 17.8.pokřtil na dvoře Tradic Slovácka kapelník a syn místního učitele Josef Kostřiba již 10.knihu o Blatničce s názvem “Doma jsem v Blatničce” od autora Miroslava Hudečka.
ch) Významným dnem pro obec byla sobota 18.8.2012, kdy se u příležitosti hodů a oslav 650.výročí první písemné zmínky o naší obci konal krojovaný průvod vesnicí. Od obecního úřadu, kde byla odpolední krojovaná veselice šel průvod ke kulturnímu domu a pak na dvůr staré školy. U vstupní brány za mostem před č.p. 88 bylo napočítáno 483 krojovaných, které spočítal komisař Agentury Dobrý den z Pelhřimova a tento počet byl zapsán pak do Knihy rekordů, jelikož Blatnička má 450 obyvatel. K tomuto rekordu nám dopomohli krojovaní z různých obcí a také početná krojovaná skupina našich přátel z rakouského Falkensteinu. Místních krojovaných byla polovina ostatní krojovaní byly především z okolních obcí. Bylo zde možno vidět kroje také ze Záhoří, Příbramska, Ostravska, nebo až z Liptovského Mikuláše. Velkou zásluhu na této krásné události měla paní starostka Jarmila Hrušková 44 a krásné počasí. Bylo radost vidět, že z jednoho domy vyšlo i 10 krojovaných. Na dvoře Tradic Slovácka bylo v jednu chvíli přes 700 lidí a 7 koní z Jízdy králů, která jela v průvodě krojovaných. Mimo různých stánků, se pékalo sele a razili se zde měděné, postříbřené a pozlacené mince s motivem 650 let Blatničky.
i) Vzácnou návštěvou v obci 18.8.byla asistentka pěti amerických presidentů krajanka Eliška Hašková-Coolidge, která založila a je ředitelkou Kanceláře presidenských zpráv Na oslavách v Blatničce vystoupila na podium v areálu Tradice Slovácka spolu s Ing.Stanislavem Juránkem z Brna. Eliška Hašková-Coolidge je ve světě známá jako královna etikety a do Blatničky přijela v doprovodu svého amerického přítele a emeritní senátorky Aleny Venhodové z Hodonína.
j) V neděli 19.8.po mši svaté kterou sloužil Mons. Josef Nuzík posvětil bývalý místní farář Josef Komárek z řádu Dona Bosca dřevěnou sochu u hřbitova “Podané ruce” od Ivana Dědka Šmída.
k) Tak jako v celé republice byl v Blatničce od 14.9.do 27.9.zákaz prodeje alkoholických nápojů v místních hospodách a obchodech s obsahem alkoholu nad 20 stupňů.
l) V době od 20.10.2011 do 16.8.2012 prováděla firma CGM Czech Boršice zpevňování břehů a dna potoka Svodnice přes obec. Betonové panely v počtu 3.500 kusů položené na dno a břehy potoka v letech 1974-1976 byly odstraněny a nahrazeny velkými kameny. Náklady na toto dílo od Novosádů po most u kapličky byly 7,8 mil.Kč.
m) Pro opravu elektroinstalace, výměnu oken, nové omítky a vymalování byl místní kostel od 12.11.2012 uzavřen a bohoslužby se konaly v kulturním domě.
Zpracoval RNDr. Miroslav Hudeček
