NĚMECKÁ VÝSLOVNOST
SAMOHLÁSKY
- samohláska i neměkčí souhlásky d t n dich (dych) tebe; Tisch (tyš) stůl; nichts (nychts) nic;
- ie se čte jako dlouhé í Sie (sí) vy; vielleicht (fílajcht) snad; Ziel (cíl) cíl;
- zdvojené samohlásky aa ee oo označují délku Paar (pár) pár; Meer (mér) moře; Moos (mós) mech;
- ä přehlasované a se čte jako e Mädchen (medchen) dívka
- ö přehlasované o se čte jako eo se rty zaokrouhlenými do o schön (šoen) hezký; ich möchte chci
- ü přehlasované u se čte jako y se rty zaokrouhlenými do u grün (gryun) zelený; Frühstück snídaně
- ei, ai se vyslovuje jako aj Mai (maj) květen; mein (majn) můj; klein (klajn)
- eu, äu se vyslovuje jako oj neu (noj) nový; läuten (lojten) zvonit
SOUHLÁSKY
- s se vyslovuje skoro jako z sagen (zagen) říci; unser(unzer) náš; na konci slova se s vyslovuje jako české s das, es to
- ss a ß (ostré s) se vyslovuje jako naše s lassen (lasen) nechat; grüßen (gryusen) zdravit
- h po samohláskách a přehláskách označuje délku předchozí samohlásky a nevyslovuje se Lehrer (lérer) učitel, Huhn (hůn) kuře; Mohn (món) mák
- ck = k Zucker cukr; Bäcker (bekr) pekař
- sch = š Schule (šule) škola; Schade (šade) škoda; wünschen (vynšen) přát
- tsch = č tschechisch (čechiš) česky
- tz = c Katze (kace) kočka
- v = f Vater (fatr) otec; Volk (folk) lid; voll (fol) plný v cizích a převzatých slovech se vyslovuje jako v Vase (vaze) váza
- w = v Wasser (vasr) voda
- z = c Zwei (cvaj) dva
Hlavní přízvuk je v němčině zpravidla na první slabice.
TÁZACÍ ZÁJMENA - FRAGEWÖRTER
| Jaký, jaká, jaké? | Wie? Was für ein, eine? |
| Jaký je ten pokoj? – muž? – pes? – dům? Pokoj,- muž,- pes,-dům je malý. |
Wie ist das Zimmer?- der Mann?–der Hund?–das Haus? Das Zimmer, …. ist klein. |
| Jaká je ta žena? –lampa? –kočka? (Ta) žena, lampa, kočka je pěkná. |
Wie ist die Frau?-die Lampe?-die Katze? Die Frau, die Lampe, … ist schön. |
| Jaké je to dítě? –okno? – kuře? (To) dítě, -okno,-kuře je malé. |
Wie ist das Kind?- das Fenster?- das Huhn? Das Kind,- das Fenster,- das Huhn ist klein. |
ZÁJMENAPŘIVLASTŇOVACÍ - DIE POSSESSIVPRONOMINA
| můj, moje/má, moje/mé | mein, meine, mein |
| tvůj, tvoje/tvá, tvoje/tvá | dein, deine, dein |
| náš, naše, naše | unser, unsere, unser |
| váš, vaše, vaše | euer, euere, euer / Ihr, Ihre, Ihr |
VLASTNOSTI - EIGENSCHAFTEN
milý (-á) – lieb
pomalý (-á) - langsam
hodný (-á) – brav
klidný (-á) - ruhig
chytrý (-á) - klug
líný (-á) - faul
veselý (-á) - lustig
přátelský (-á) - freundschaftlich
smutný (-á) – traurig
zvědavý (-á) - neugierig
RŮZNÉ - VERSCHIEDENES
| Učím se česky (německy). | Ich lerne tschechisch (deutsch). |
| Mluvte pomalu, prosím. | Sprechen Sie langsam, bitte. |
| Rozumíte mi? | Verstehen Sie mich? |
| Ne, nerozumím. | Nein, ich verstehe nicht. |
| Ještě jednou, prosím. | Noch einmal, bitte. |
| To je jasné. | Das ist klar. |
Telefonování - telefonieren
| Zavolej mi! Zavolejte mi prosím. |
Rufe mich an! Rufen Sie mich bitte an. |
| Chcete můj telefon? Chceš můj . . . . |
Willst du meine Telefonnummer? Wollen Sie meine . . . |
| Dej mi telefonní číslo na mobil. | Gib mir die Telefonnummervom Handy. |
| Mám jen pevnou linku. | Ich habe nur Festnetz.. |
| Zavolám na pevnou večer. | Ich rufe am Abend auf dem Festnetz an. |
| To je nápad! | Eine gute Idee! |
| Máš špatné číslo. Máte špatné číslo. |
Du hast eine falsche Nummer. Sie haben eine falsche Nummer. |
| Promiňte, to je omyl. | Entschuldigen Sie, das ist ein Irrtum. |
| Nic se nestalo. | Macht nichts. |
Oslovení - Anrede
| Prosím vás, hledám směnárnu. | Entschuldigen Sie, ich suche eine (häufigste Anrede der unbekanten Person)Wechselstube. |
| Prosím Vás, kolik je hodin? | Entschuldigen Sie, wie spät ist es? |
| Prosím Vás, kde je banka? | Entschuldigen Sie, wo ist die Bank? |
Roční období - die Jahreszeiten
| kdy? wann? | |
| jaro n. - der Frühling | na jaře - im Frühling |
| léto n. - der Sommer | v létě - im Sommer |
| podzim m. - der Herbst | na podzim - im Herbst |
| zima f. - der Winter | v zimě - im Winter |
| ráno - morgens, am Morgen | dnes/dneska - heute |
| dopoledne - am Vormittag | zítra - morgen |
| odpoledne - am Nachmittag | včera - gestern |
| v poledne - zu Mittag | předevčerem - vorgestern |
| večer - am Abend | pozítří - übermorgen |
| v noci - in der Nacht | letos - dieses Jahr, heuer |
| vloni/loni - voriges Jahr |
NA NÁVŠTĚVĚ - AUF BESUCH
| Dobrý den, pojďte dál. | Guten Tag, kommen Sie weiter (herein). |
| Vítejte! | Wilkommen! |
| Posaďte se prosím. | Nehmen Sie Platz, bitte. Setzen Sie sich, bitte. |
| Co si dáte k pití? | Was wollen Sie trinken? Was trinken Sie? |
| Co vám můžu (mohu) nabídnout? | Was kann ich Ihnen anbieten ? |
| Máme kávu, čaj, víno, pivo, vodu nebo kořalku (pálenku). | Wir haben Kaffeé, Tee, Wein, Bier Wasser oder Schnaps. |
| Děkuji, dám si víno. | Danke, ich nehme Wein. |
| (Děkuji, budu pít pivo.) | Danke, ich trinke Bier. |
| Těšilo mě, nashledanou. | Es hat mich gefreut, auf Wiedersehen. |
| radost - Freude | |
| To jsem rád (a). | Darüber bin ich froh. |
| Mám radost. | Ich freue mich. |
| To mě těší. | Das freut mich. |
| To je fajn. | Das ist fein. |
| smutek - Traurigkeit | |
| (To) je mi líto. | Das tut mir leid. |
| To mě mrzí. | Es tut mir leid. |
| To je škoda. | Das ist schade. |
| To je smůla. | Das ist Pech. |
velký - malý = groß - klein
dobrý - špatný = gut - schlecht
dobrý - špatný = gut - schlecht
nový - starý = neu - alt
mladý - starý = jung - alt
mladý - starý = jung - alt
dlouhý - krátký = lang - kurz
levý - pravý = links - rechts
levý - pravý = links - rechts
bohatý - chudý = reich - arm
tichý - hlučný = still - laut
tichý - hlučný = still - laut
rychlý - pomalý = schnell - langsam
čistý - špinavý = sauber - schmutzig
čistý - špinavý = sauber - schmutzig
hezký - ošklivý = hübsch - hässlich
chytrý - hloupý = gescheit/klug-dumm
chytrý - hloupý = gescheit/klug-dumm
veselý - smutný = lustig - traurig
pilný - líný = fleißig - faul
pilný - líný = fleißig - faul
zdravý - nemocný = gesund - krank
levný - drahý = bilig - teuer
levný - drahý = bilig - teuer
teplý - studený = warm - kalt
těžký - lehký = schwer - leicht
těžký - lehký = schwer - leicht
vysoký - nízký = hoch - niedrig
široký - úzký = breit - schmal
|
JAK SE JMENUJETE?
Jak se jmenuješ?
Jmenuji se ..................
Jak se jmenuje Váš muž?
Můj muž se jmenuje ......
Jak se jmenuje Vaše žena?
Moje žena se jmenuje ...
Jak se jmenuje tvůj přítel?
Můj přítel se jmenuje ....
Jak se jmenuje tvoje přítelkyně?
Moje přítelkyně se jmenuje ...
Jste Němec?
Ne, jsem Rakušan.
Moje žena je Češka.
Rodina
rodiče / prarodiče m/Pl.
otec, táta, tatínek
matka, máma, maminka
dítě – děti n.
syn / dcera
bratr / sestra
sourozenci m/Pl.
dědeček, děda
babička
vnouče / vnoučata n
vnuk / vnučka
strýc / teta
synovec / neteř
bratranec / sestřenice
tchán / tchýně
zeť / snacha
švagr / švagrová
příbuzenstvo n
příbuzný / příbuzná
muž / žena
manžel / manželka
chlapec, hoch / dívka, děvče
manželství n
kamarád / kamarádka
přítel / přítelkyně
Čech / Češka
Rakušan / Rakušanka
Němec / Němka
Slovák / Slovenka
ano / ne
|
WIE HEISSEN SIE?
Wie heißt du?
Ich heiße .................
Wie heißt Ihr Mann?
Mein Mann heißt ....
Wie heißt Ihre Frau?
Meine Frau heißt ...
Wie heißt dein Freund?
Mein Freund heißt ....
Wie heißt deine Freundin?
Meine Freundin heißt ....
Sind Sie Deutscher?
Nein, ich bin Österreicher.
Meine Frau ist Tschechin.
Die Familie f
die Eltern / die Großeltern pl.
der Vater, der Papa
die Mutter, die Mama
das Kind – die Kinder n
der Sohn / die Tochter
der Bruder / die Schwester
die Geschwister pl.
der Großvater, der Opa
die Großmutter, die Oma
das Enkelkind / die Enkelkinder n
der Enkel / die Enkelin
der Onkel / die Tante
der Neffe / die Nichte
der Cousin / die Cousine
der Schwiegervater / die Schwiegermutter
der Schwiegersohn / die Schwiegertochter
der Schwager / die Schwägerin
die Verwandtschaft f
der Verwandte / die Verwandte
der Mann / die Frau
der Gatte / die Gattin
der Knabe, der Junge / das Mädchen
die Ehe f
der Kamerad / die Kameradin
der Freund / die Freundin
der Tscheche / die Tschechin
der Österreicher / die Österreicherin
der Deutsche / die Deutsche
der Slowake / die Slowakin
ja / nein
|
|
JMENOVAT SE
jmenuji se / jmenujeme se
jmenuješ se / jmenujete se
jmenuje se / jmenují se
|
HEIßEN
ich heiße / wir heißen
du heißt / ihr heißt, Sie heißen
er / sie / es heißt / sie heißen
|
|
ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ
m f n
můj má, moje mé, moje
tvůj tvá, tvoje tvé, tvoje
jeho jeho jeho
náš naše naše
váš vaše vaše
váš vaše vaše
|
POSSESSIVPRONOMINA
m f n
mein meine mein
dein deine dein
sein seine sein
unser unsere unser
euer eure euer
ihr ihre ihr
|
|
ZÁJMENA TÁZACÍ
kdo?
co?
kde?
kam?
odkud?
kdy?
jak?
kolik?
jak dlouho
|
FRAGEWÖRTER
wer?
was?
wo?
wohin?
woher?
wann?
wie?
wie viel?
wie lange?
|
|
POZDRAVY
Dobrý den.
Pozdrav pánbůh. (In Tschechich wird nicht verwendet)
Dobré ráno.
Dobrý večer.
Dobrou noc.
Ahoj. (Nur unter Bekanten u.Freunden)
Na shledanou.
Jak se máte? Jak se máš? Jak se vede?
Děkuji, dobře.
A vám? A tobě?
(Také) dobře.
Mám se dobře, děkuji.
To mě těší.
Nemám se dobře. Jsem nemocný. - m
Mám se spatně. Jsem nemocná. - f
|
BEGRÜßUNGEN
Guten Tag.
Grüss Gott. (v Rakousku se může říct vždy, když někam přijdete)
Guten Morgen.
Guten Abend.
Gute Nacht.
Servus.
Auf Wiedersehen.
Wie geht es Ihnen? Wie geht es dir?
Danke, gut.
Und Ihnen? Und dir?
Auch gut.
Mir geht es gut, danke.
Das freut mich.
Mir geht es nicht gut. Ich bin krank. - m/f
Mir geht es schlecht. Ich bin krank. - m/f
|
|
SLOVÍČKA
ráno n
noc f
den m
večer m
dobrý m / dobrá f / dobré n
špatný / špatná / špatné
dobře / špatně - adverbium
nemocný / nemocná / nemocné
zdravý / zdravá / zdravé
unavený / unavená / unavené
jak se máte / jak se máš
mám se . . .
děkovat - děkuji
a
vám / tobě - 3. Fall
také
těší mě
|
VOKABEL
der Morgen m – určité
ein Morgen m – neurčité, nějaké
die Nacht f – určitá, ta
eine Nacht f – neurčitá, nějaká,
der Tag, ein Tag m
der Abend, ein Abend m
gut
schlecht
gut / schlecht - Adverb
krank – m / f / n
gesund
müde
wie geht es Ihnen / geht es dir
mir geht es . . .
danken – ich danke
und
Ihnen / dir - 3. pád
auch
es freut mich
|
| ZÁJMENA OSOBNÍ | PESONALPRONOMINA |
|
já my
ty vy
on oni - belebt, ony - unbelebt
ona ony
ono ona
|
ich wir
du ihr, Sie
er sie
sie sie
es sie
|
|
b ý t
já jsem my jsme
ty jsi vy jste
on /ona/ono je oni, ony jsou
|
s e i n
ich bin wir sind
du bist ihr seid, Sie sind
er/sie/es ist sie sind
|
|
n e b ý t
já nejsem my nejsme
ty nejsi vy nejste
on / ona / ono není oni, ony nejsou
|
n i c h t s e i n
ich bin nicht wir sind nicht
du bist nicht ihr seid nicht
er / sie / es ist nicht sie sind nicht
|
|
m í t
já mám my máme
ty máš vy máte
on / ona / ono má oni, ony mají
|
h a b e n
ich habe wir haben
du hast ihr habt, Sie haben
er / sie / es hat sie haben
|
|
n e m í t
já nemám my nemáme
ty nemáš vy nemáte
on / ona / ono nemá oni, ony nemají
|
n i c h t h a b e n
ich habe nicht wir haben nicht
du hast nicht ihr habt nicht
er / sie / es hat nicht sie haben nicht
|
|
KDE BYDLÍTE? Kde bydlíš?
Odkud jste? Odkud jsi?
Bydlím ve Falkensteinu.
Jsem z Falkensteinu.
Bydlím v Blatničce.
Jsem z Blatničky.
Bydlím ve Vídni.
Mám dům ve Falkensteinu.
Bydlím v Brně.
Mám dům v Blatničce.
Kde bydlí Váš syn?
Můj syn bydlí v Praze.
Vaše dcera bydlí také v Praze?
Ne, moje dcera nebydlí v Praze.
Bydlí ve Znojmě.
Moji rodiče bydlí také tam.
Odkud je tvůj přítel?
Můj přítel je z Falkensteinu.
Odkud je tvoje přítelkyně?
Moje přítelkyně je z Blatničky.
Můj syn je rád ve Falkensteinu.
Moje dcera je ráda v Blatničce.
Moje dětí jsou rádi v Praze.
Na víkend jezdím často do Blatničky. -immer wieder
Jedu do Blatničky. – gerade jetzt
Maminka jde do kostela. - jetzt
Otec chodí rád do hospody. – immer wieder
|
WO WOHNEN SIE? Wo wohnst du?
Woher sind Sie? Woher bist du?
Ich wohne in Falkenstein.
Ich bin aus Falkenstein.
Ich wohne in Blatnička.
Ich bin aus Blatnička.
Ich wohne in Wien.
Ich habe ein Haus in Falkenstein.
Ich wohne in Brünn.
Ich habe ein Haus in Blatnička.
Wo wohnt Ihr Sohn?
Mein Sohn wohnt in Prag.
Wohnt Ihre Tochter auch in Prag?
Nein, meine Tochter wohnt nicht in Prag.
Sie wohnt in Znaim. Meine Eltern wohnen auch dort.
Woher ist dein Freund?
Mein Freund ist aus Falkenstein.
Woher ist deine Freundin?
Meine Freundin ist aus Blatnička.
Mein Sohn ist gerne in Falkenstein.
Meine Tochter ist gerne in Blatnička.
Meine Kinder sind gerne in Prag.
Zum Wochenende fahre ich oft nach Blatnička.
Ich fahre nach Blatnička.
Die Mutter geht in die Kirche.
Der Vater geht gern ins Gasthaus
|
|
dům m
v, ve (vor s, š, z, ž, f, v) – verlangt den 6. Fall
z, ze (vor s, š, z, ž) – verlangt den 2.Fall
do – verlangt 2. Fall
rád m / ráda f
tam
často
|
das Haus n
in - kde? => 3. pád
aus, von – odkud? => 3. pád
nach, bis
gern, gerne
dort
oft
|
|
2. Fall 6. Fall
kostel m - do kostela, v kostele
obchod m - do obchodu, v obchodě
škola f - do školy, ve škole
hospoda f - do hospody, v hospodě
les m - do lesa, v lese
město n - do města, ve městě
vesnice f - do vesnice, ve vesnici
|
kam?=>4.pád nach - kam?=>4. pád kde?=>3.pád
die Kirche f - in die Kirche, in der Kirche
das Geschäft n - in das Geschäft, im Geschäft
die Schule f - in die Schule, in der Schule
das Gasthaus n - in das Gasthaus, im Gasthaus
der Wald m - in den Wald, im Wald
die Stadt f - in die Stadt, in der Stadt
das Dorf n - in das Dorf, im Dorf
|
|
bydlet
bydlím bydlíme
bydlíš bydlíte
bydlí bydlí
|
wohnen
ich wohne wir wohnen
du wohnst ihr wohnt, Sie wohnen
|
|
n e b y d l e t
nebydlím nebydlíme
|
n i c h t w o h n e n
ich wohne nicht wir wohnen nicht
|
|
jet - jetzt
jedu jedeme
jedeš jedete
jede jedou
|
fahren
ich fahre wir fahren
du fährst ihr fahrt, Sie fahren
er / sie / es fährt sie fahren
|
|
jít - jetzt
jdu jdeme
jdeš jdete
jde jdou
|
gehen
ich gehe wir gehen
du gehst ihr geht, Sie gehen
er / sie / es geht sie gehen
|
